Strategie

Co chce autor sdělit

Jiří Podhorecký opakovaně komunikuje hlavní ideu: otevřený software, data a lokalizace nejsou technickými „doplňky“, ale praktickými nástroji, které rozšiřují přístup, zvyšují efektivitu a posilují místní kapacity. Ve všech textech a rozhovorech se to projevuje takto: identifikuje konkrétní problém (jazyková bariéra, neúplné pokrytí dat, pracovně‑organizační nerovnosti), nabízí proveditelné řešení (překlad, lokalizace, komunitní přístup, dobrovolnická spolupráce), a demonstruje skutečný přínos pomocí příkladů a výsledků.

Hlavní názorové pilíře

Přístupnost přes jazyk: lokalizace rozhraní a obsahu je zásadní pro zapojení uživatelů a institucí, ne jen komfort; jazyk umožňuje účast v mezinárodních projektech.
Otevřenost a sdílení jako veřejné dobro: open‑source a otevřená data mají demokratizační účinek, snižují závislost na drahých proprietárních řešeních.
Praktický dobrovolnický přínos: virtuální dobrovolnictví (překlady, mapování, vkládání dat) přináší měřitelné hodnoty projektům i komunitám.
Opatrnost při škálování dat/technologií: rychlé, neověřené masové zásahy do komunitních datasetů (importy, automatické převody) mohou poškodit lokální kontext; preferuje komunitní validaci.
Integrace techniky a veřejné služby: technologie hodnotí podle toho, zda umožní lepší veřejné rozhodování (zdravotnictví, biodiverzita, informace o potravinách).

Používané argumenty a důkazní přístup

Případové příklady a empirie: ukazuje konkrétní přínosy (funkční české rozhraní, přidané záznamy, konkrétní nasazení nástrojů v praxi).
Kvantifikace práce: zmiňuje počet přeložených slov, rozsahy obsahu a konkrétní moduly, aby podpořil hodnotu dobrovolné práce.
Institucionální a politická opora: odkazuje na praktickou relevanci pro veřejné instituce (digitální transformace, tendering, zdravotní bezpečnost).
Etický rámec: propojuje technické kroky s otázkami přístupu k moci a informaci (kdo má nástroj, kdo rozhoduje).

Forma vyjadřování a rétorika

Instruktivní, věcný styl: texty často obsahují „jak na to“ návody, odkazy na nástroje a praktické kroky, méně emotivních apelů.
Terénní autentizace: používá fotografii, mapové snímky, heatmapy nebo záznamy aktivit jako důkaz vlastní práce a legitimity.
Odkazový ethos: argumenty podkládá odkazy na projekty, repozitáře a komunitní platformy, čímž přesouvá důraz z osobní autority na společné zdroje.
Umírněný tón s jemným nadhledem: v pasážích o médiích nebo performativním aktivismu bývá ironický, ale ne útočný.

Emocionální náboj a meziřádkové signály

Empatický závazek: silná empatie k uživatelům „na hraně“ (úředníci, kurýři, uživatelé bez angličtiny), dává přednost řešením, která jim skutečně pomohou.
Tichý optimismus: věří v postupné zlepšení skrze konkrétní kroky a komunitní práci, ne v dramatické změny přes rétoriku.
Ostražitost a odpovědnost: obava z poškození kontextu technickými intervencemi; prosazuje transparentnost a komunitní kontrolu.

Způsoby, jak zaujímá a obhajuje své názory

Demonstrace výsledků: místo abstraktních tvrzení ukazuje konkrétní přeložené moduly, nasazené rozhraní, nasbíraná data.
Vybavování čtenáře nástroji: dává postupy, odkazy, příkazy a zdroje — tím povzbuzuje čtenáře, aby se zapojil krokem za krokem.
Síťování a uznání: buduje mosty mezi komunitami (OSM, GBIF, SORMAS, DHIS2, Open Food Facts), čímž legitimizuje své tvrzení skrze institucionální zpětnou vazbu.
Pozitivní rámování dobrovolnictví: prezentuje virtuální dobrovolnictví jako reálnou, dlouhodobou investici, která vytváří trvalé hodnoty.

Jedinečné sdělení / autorská signatura

„Přelož do jazyka a postav krok‑po‑kroku proceduru — tím demokratizuješ nástroje a rozhodování.“ Tato formulace vystihuje jeho opakovaný motiv: překlad, lokalizace a praktické návody nejsou jen pomocí jednotlivcům, ale nástrojem k rozprostření moci a ke skutečné účasti v mezinárodních a lokálních systémech.

Krátká doporučení jak interpretovat jeho texty

Hledejte návod a odkazy — tam najdete jádro jeho argumentu.
Vnímejte technické detaily jako morální volbu: když mluví o překladu, mluví zároveň o inkluzi.
Když kritizuje rychlé importy nebo automatizaci, chápejte to jako obranu lokální znalosti, ne odpor k inovacím.